Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

-cis-

6. 1. 2011 13:11
Přítel stát

Sleduji-li kterak dokáže žvanit student Katedry politologie a mezinárodních vztahů o prospěšnosti byrokracie a korupce, a uvědomím-li si , že ihned po promoci, bez praxe, bez zkušenosti z jakéhokoli pracovního procesu, přiskočí rovnou ke korytu a bude se tlačiti k veslu od mého bobtnajícího přítele Státu, který si ho ke svému dalšímu nabobtnávání vzdělal - neubráním se myšlence, zda-li můj přítel Stát je opravdu mým přítelem, není-li on to prachsprostý hajzl.

0 0
možnosti

Saša

6. 1. 2011 8:36
Stát je institucionalisovaná moc.

Stát je institucionalisovaná moc, které jsou poddáni všichni, kdo mají méně zbraní a zbrojnošů.

Stát by neměl být nepřítelem svých poddaných, ale náš stát se v tohoto našeho nepřítele už zase pomalu mění.

Je to jako když bača kope do svěřených ovcí a jeho ovčácký pes je kouše.

K svobodnému trhu nepotřebujeme stát. Funkci dozorce nad svobodou trhu zvládne i obec jakožto institucionalisované společenství sousedů.

0 0
možnosti

jeste asocialnejsi grupa

6. 1. 2011 7:13
autore ...

ja nemam vcelku nic proti nejakemu tomu statu ... ovsem za predpokladu, ze to bude stat minimalni, nikoliv socialni, a ze se tento stat bude starat POUZE a VYHRADNE o to, o co ma, tedy zajisteni vnejsi a vnitrni bezpecnosti a vymahatelnosti prava ... pokud nekdo ma zajem o nejake "nadstandardni sluzby", jako napriklad duchodovy system, zdravotnictvi, socialni politika ci cokoliv jineho, necht si za tyto sluzby take nalezite priplati, a pokud si snad nahodou priplatit nechce nebo nemuze, tak holt se dotycny bude muset bez techto sluzeb obejit ... jednoduche, proste, fungujici ...

0 0
možnosti

sonic

6. 1. 2011 4:08
Chyba

promiňte, ale dopouštíte se stejné chyby jako mnozí před vámi: berete tvrzení, o kterém tisíce ekonomů, sociologů a matematiků zuřivě diskutují po desítky let, o kterém byly napsány stovky vědeckých studií i mohutná pětisetstránková veledíla, a uvedete ho jen tak, bez jediné citace, jako by se nechumelilo: "život člověka mimo stát [je] prakticky neuskutečnitelný." nemám ještě nastudováno tolik, abych se tu s vámi přel o strategických hrách, o ekvilibriích a o systémech; jenom chci říct, že byste si neměl být tak jistý věcmi, o kterých moc nevíte.

mimochodem, mám za to, že na mé (nízké) úrovni znalostí ekonomie a matematiky (a tím spíše na vaší) je anarchismus, potažmo etatismus, otázkou víry. pro mě zůstává otázka státu víceméně otevřená; jenom fundamentalista by prohlásil odpověď za danou!

kdybyste měl někdy čas, tak si přečtěte třeba J. A. Nock: The State, Our Enemy... a nebo radši možná něco míň ideologického a víc odborného... ze sociologie, z teorie her, z ekonomie(!)...

0 0
možnosti

maudite

6. 1. 2011 3:58
R.M.Stefanik to vystihl presne.

Porovnejte cast jeho projevu k cs legionarum s dnesni ceskou realitou a musi se vam udelat jasno, kdo to v cesku taha za politicke nitky :

Boľševizmus je negácia demokratizmu, boľševizmus hovorí, kričí , reve - demokracia myslí, poučuje presvedčuje, boľševizmus vyvoláva najnižšie pudy. Demokracia apeluje na česť a svedomie, boľševizmus sťahuje z blížnemu kožuch, demokracia šije kabát pre všetkých , i pre chudáka, boľševizmus hádže protivníka do mora, vyťahuje ho z väzenia a zabíja, demokracia konštatuje, lieči, poprípade trestá, napravuje, boľševizmus zakupuje duše za výhody a tvorí strany banditov a sektárov, demokracia účastňuje všetkých vo výhodách a práve

Boľševizmus - to je rozklad , bieda a hlad. Demokracia tvorí, je základom normálneho života a blahobytu . Boľševizmus je oslňujúci záblesk výbušniny, demokracia je žiarivý maják spásy. Boľševizmus je nepriateľom ľudstva a musí sa proti nemu bojovať ".

0 0
možnosti

Aleš Hodina

6. 1. 2011 2:31
Stát není naším přítelem

Nedávno jsem na téma "stát a my" napsal krátký článek. Týká se i korupce jako průvodního jevu státního aparátu. Můj závěr?

"Je proto jedině dobře, když občané přestanou věřit v zázračné schopnosti státu a začnou se spoléhat hlavně sami na sebe. K prohloubení nedůvěry ve stát samozřejmě přispívá i korupce."

http://hodina.blog.idnes.cz/c/168966/Pozitivni-efekt-korupce.html

0 0
možnosti

carolusI

6. 1. 2011 1:45
Můj

nepřítel tedy stát je. Jestli chcete vědět proč, tak proto, že mě uplně zbytečně a bezdůvodně šikanuje. A navíc mě okrádá a peníze o které mě okrade, cpe lumpům a šupákům, kteří nestojí ani za odplivnutí.

0 0
možnosti

wrangler

6. 1. 2011 12:53
Re: Můj

R^R^R^

0 0
možnosti

Fanýs

6. 1. 2011 0:07
Pokud mne někdo

buzeruje i v takových detailech jako která slova nesmím říkat, čím nesmím svítit, jaký tvar má mít zapalovač a tisíce dalších drobností i důležitějších věcí, tak mým nepřítelem je a bude. Jestli se snad pomýleně domníváte, že liberální zásady mi vštípil stát, tak vězte, že v době, kdy já jsem chodil do škol,  tak nás učili, že idelálem je socialistické přerozdělování a pečovatelská role státu. 

S potěšením sleduji jak pečovatelský stát krachuje i v těch nejbohatších zemích.

0 0
možnosti

kaktusak

6. 1. 2011 0:14
Re: Pokud mne někdo

Patrně jste tu školní látku nesprávně pochopil.

0 0
možnosti

Kruton

5. 1. 2011 23:50
Stát dnešního typu

bohužel již příliš nectí právo na soukromý majetek, protože každá druhá vydělaná koruna jde z kapsy občana tam, kam uzná úředník. Moc státu se neustále posledních sto let rozšiřuje do dnešních obludných rozměrů a na to je potřeba stále více peněz. Ovšem o rozměru moci státu rozhodují držitelé této moci a proto není moc velká šance, že se to změní. Člověk se stane politikem, aby moc držel a vykonával a ne aby se jí zbavil. Stát si totiž sám uděluje moc nad člověkem, který se v něm narodí, pokud bychom měli věřit tomu, že je stát skutečně liberální, pak není důvod, proč neposkytnout občanovi právo se vyvázat z jeho vlivu. Stačí si jen spočítat počet úkonů nadiktovaných státem, které musíte vykonat, abyste mohl mít a řídit auto nebo postavil dům. Je to předimenzované a paradoxně, čím více nás stát buzeruje, tím více mu na to dáváme peněz.;-(

0 0
možnosti

kaktusak

6. 1. 2011 0:20
Re: Stát dnešního typu

Stát dnešního typu je výsledkem konkurenčního boje. Slabý malý stát, o jakém sní liberálové, neuspěl a zanikl.

O poměrech a pravidlech ve státě rozhodují mocní. Když je liberál neschopný stát se mocným, může si stěžovat jedině na sebe, ne na stát.

Každý občan se může vyvázat z moci státu. Hranice jsou průchozí a Somálsko čeká na schopné jednotlivce s otevřenou náručí.

0 0
možnosti

Radim Smetka

5. 1. 2011 23:21
Mýlíte se

Nechci s Vámi polemizovat o tom, zda je stát přirozeným důsledkem společnosti či nikoliv. Asi by nevznikl, kdyby ho nikdo spontánně nevytvořil. Nicméně, stát není tím, čím byl. Prapředci států měli velkou konkurenci. Existovala možnost žít i mimo dosah moci státu. To působilo blahodárně na množství institucí ve státě. Jenže stát svou moc rozšiřoval a konkurenci zadupával, až začal mít monopol. A monopol způsobil nekontrolovaný růst státu, přerozdělování a regulací. Dnes už stát neví, co dělá špatně, protože lidé nemohou utéct z jeho moci.

Ještě zmínkou k drogám - drogy nebyly v historii před svým zákazem nějakým obrovským problémem, který by bylo nutné zakázat. Lidé je v rozumné míře užívali. Jejich zákaz třeba v USA byl založen pouze na lobby výrobců jiných drog.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS