Jan Mohnert
- Počet článků 52
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1344x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Oblíbené knihy
Oblíbené stránky
Jan Mohnert
"Jsou socani na pěst?" (...a všichni ostatní?!)
Volební kampaň je poprvé od listopadu 1989 vedena naprosto na všech komunikačních úrovních – mobilní telefony, internet, letáky, billboardy a nejrůznější mítinky. A poprvé od roku 1989 zasahuje naprosto všechny segmenty společnosti. Nejvíce se to projevuje nebývalou aktivitou mladých lidí do 25 let, kteří bývali vůči politickému dění víceméně rezistentní. Najednou jsou to právě oni, kdo se prostřednictvím sociálních sítí postarali o největší kontroverze posledních měsíců. O pověstná vejce a o protesty na mítincích.
Jan Mohnert
Přízrak totality ve volebním boji?
Můžeme se přesvědčovat jakkoli o tom, že jsme jiní. Že jsme od roku 1989 ušli kus cesty, a že jsme se s minulostí jako společnost vyrovnali. Ale není to nejspíš nic více, než pouhý důkaz našeho pokrytectví.
Jan Mohnert
Pravice a levice = rozdílný přístup k hospodářství. Vážně?
Existují jisté nezadatelné hodnoty, na nichž politika zprava doleva historicky stála. A zdaleka to nejsou pouze hodnoty materiální. Liberalismus prosazuje neustálé rozšiřování lidské svobody do všech oblastí, kde ještě svoboda není. Tak například svoboda vyznání. Či svoboda slova. Anebo svobodný přístup k informacím. Svobodné shromažďování. To přece nejsou svobody ekonomické, nebo ano? To jsou svobody politické, a jen náhodou jsou jaksi vtěleny do demokratického systému dneška. Demokracie se totiž může odehrávat i bez těchto svobod. Ostatně, tak navrhnul demokratické zřízení Jean J. Rousseau.
Jan Mohnert
Vnímáme vůbec ještě politiku politicky?
Žádná z politických stran se skutečně nezabývá tím, zda opravdu máme svobodu slova. A i když ji máme, nikdo se nezabývá tím, jak ji zlepšit. Nikdo například nezkoumá, zda je v České republice volební právo skutečně rovné.
Jan Mohnert
„Czech made“ není značkou kvality. Ne v podání státu.
Shodou studijních okolností jsem před nedávnem musel číst dva obdobné dokumenty – národní bezpečnostní strategii České republiky a tentýž dokument Spojených států amerických. A tato zkušenost mnou poněkud otřásla. Ne proto, že by obsah daných dokumentů byl nějak dramatický, či zásadně rozdílný. To opravdu nebyl. Nýbrž formou, jakou jsou tyto strategie podávány.
Jan Mohnert
Sociální stát není výdobytkem levice. Je vynálezem pravice.
Francouzská revoluce 1789. Ruské revoluce 1917. V obou třech¹ případech došlo k radikální proměně systému. Existuje příčinná souvislost mezi chudobou a revolucí. Na tom se shodli i dva představitelé naprosto odlišných myšlenkových proudů – Alexis de Tocqueville a Vladimír Iljič Lenin. V obou třech případech došlo k absolutní zkáze dříve vyšších a nejvyšších vrstev společnosti. Následkem nacionálních a především sociálních otřesů v půlstoletí po Velké francouzské revoluci vznikl základ sociálního státu – pruský systém sociálního a zdravotního pojištění.
Jan Mohnert
Topolánek se ušpinil a špinavý Paroubek ho za to kritizuje?!
Události posledních týdnů jsou natolik tragické, že se jim musím s pláčem smát. Jiří Paroubek si před nedávnem udělal z narozenin TGM politický happening, k němuž nádavkem přihodil fotografování svých oponentů. Mirek Topolánek měl zase coby předseda strany, která o sobě tvrdí, že je konzervativní, potřebu dávat rozhovor časopisu pro gaye.
Jan Mohnert
Jak jsem se rozkmotřil s TOP09
....a stal se nedopatřením někým, kdo je považován za jejího odpůrce. Prostřednictvím blogu bych tuto situaci rád napravil, protože mám rád, když je ve všem jasno a když je „čistý vzduch“
Jan Mohnert
Jiří Paroubek "diskutoval" se studenty v Plzni.
Dnes proběhlo v Plzni setkání studentů Jiřího Paroubka se studenty Západočeské univerzity. A protože jsem nemohl odolat se takovéto akce nezúčastnit a nevyslechnout si předsedu sociální demokracie „naživo“, dostavil jsem se v půl třetí do posluchárny pedagogické fakulty ve Veleslavínově ulici. Vzhledem k tomu, že jsem s podobnými setkáními měl již několik zkušeností, mimo jiné s Janem Zahradilem, Milošem Zemanem či Karlem Schwarzenbergem, připravil jsem si několik jednoduchých otázek do diskuse, která k takovýmto akcím nedílně patří. Zde jsou:
Jan Mohnert
Paroubek má seznam! Nemá. Ale?!
Dal jsem si tu práci, a podíval se na tiskové prohlášení přímo na stránkách sociální demokracie, protože média hovoří o zveřejňování fotografií odpůrců na internetu. Ve skutečnosti se jedná o ilustrované prohlášení, nic víc. To však neznamená, že bychom celou „věc“ mohli odložit jako další mediální kachnu s tím, že to nic neznamená. Celá záležitost nám totiž skrytě kyne s varovně zdviženým prstem.
Jan Mohnert
Homofobie versus demokratická společnost
Nedávné výroky odboráře Jaroslava Duška byly téměř okamžitě odsouzeny všemi veřejnými a ústavními činiteli s odkazem na homofobii. Sám jsem je za homofobní označil poté, co jsem si o nich přečetl. Ovšem po zralé úvaze musím říct, že jediný náznak jakékoli formy xenofobního chování byl ve výroku o ohýbání na chodbě ministerstva dopravy.
Jan Mohnert
Česká republika je zabezpečená. Na jak dlouho?
Nutně se tak ptám, zvláště po návštěvě generálního sekretáře Organizace severoatlantické smlouvy Anderse Fogh Rasmussena v Praze. Právě tato organizace ručí za bezpečí státu, a právě díky ní si můžeme dovolit tvrdit, že potupná realita Mnichova České republice nehrozí. A v současnosti lze tuto tezi jen stěží rozporovat. Avšak na jak dlouho?
Jan Mohnert
Ten proradný Beneš...
Prezident spolkové republiky Rakousko vylovil v předvolebním zápalu snad nejhorší a nejnebezpečnější munici, jakou mohl v zaneseném středoevropském rybníku najít – Benešovy dekrety. Takový krok samozřejmě vyvolal značný příliv vášně, především z české strany. Jaké jsou však příčinné souvislosti?
Jan Mohnert
O české politice…díl čtvrtý: Školné
Školné je téma, které se cyklicky vrací na pořad dne takřka pokaždé, když se začne hovořit o vzdělání a reformách vzdělávacího systému. Pravicové strany v současnosti ve shodě prosazují zpoplatnění terciálního vzdělání, což je v zásadním rozporu s levicovým přesvědčením sociálních demokratů a komunistů, a zároveň rozporuplné z hlediska křesťansko-sociálního cítění středových lidovců. Vzhledem k směru, jakým se předvolební kampaň v současnosti ubírá, má školné výraznou šanci stát se velkým tématem levice, která se před volbami profiluje především jako bojovník s nepopulárními kroky bývalé (a možné budoucí) pravicové vlády. Mezi regulačními poplatky a školným je totiž z hlediska PR i společnosti pramalý rozdíl.
Jan Mohnert
Demokracie? Vláda lidu? Koho že?
Kdo je lid, co vlastně vládne? Uvědomují si lidé, že žijí v demokracii, a že moc vychází právě z jejich rukou? A uvědomují si, jak obrovská ta moc vlastně je? Ne. Kdyby ano, nenadávali by na politiky. Nesváděli by své neúspěchy a životní těžkosti na svévoli mocipánů v hlavním městě. Ani by nemohli. Moc deseti milionů dána do rukou dvěma stům jeden a osmdesáti reprezentantům. Rozmělněná moc deseti milionů zkoncentrovaná do dvou komor českého parlamentu. Fakt, který všichni přijímáme jako daný a nezměnitelný. A naše volební právo s ním nic nezmůže. Protože jsme všichni přesvědčeni, že rozhodnutí o nás probíhají bez nás a za zavřenými dveřmi.
Jan Mohnert
O české politice...díl třetí: Důchody
Esej o důchodech pojmu méně tradičním způsobem jako konflikt dvou koncepcí – té současné, a té alternativní, privátní. Právě ony totiž ztělesňují postoje, jaké k problematice penzí zastávají dvě největší politické strany, zároveň představitelky konfliktu pravice-levice.
Jan Mohnert
O české politice...díl druhý: Regulační poplatky
Od doby, co se v roce 2006 ujala vlády středopravá koalice, se spoluúčast pacientů na zdravotní péči stala evergreenem všech kampaní, jež proti sobě obě strany vedly. Zrušení poplatků se za ony tři roky stalo sázkou na jistotu, pokud jde o volby. Zprava se argumentuje nutností, zleva potom „vůlí lidu“, respektive jeho nevolí. Ačkoli zdravotnictví není úplně politologické téma, rozpor v argumentech z politologického hlediska analyzovat lze.
Jan Mohnert
O české politice...díl prvý: Daně
Zvolil jsem titulek, který zaručeně nepřitáhne oči názorově vyhraněných čtenářů. Ačkoli by bylo rovněž možné článek uvést jako tradiční spor ODS a ČSSD, neklade si za cíl vyvolávat vášně sledováním primárních štěpných linií české politiky, tedy konfliktu pravice a levice, bohatých a chudších, podnikatelů a zaměstnanců. Bylo by to jistě prozíravější, pakliže bych stál o vysoká čísla jak mezi čtenáři, tak i v karmě. Namísto toho jsem si zvolil pět pravděpodobně stěžejních témat nadcházející předvolební kampaně, na nichž chci ukázat jak výhody, tak i úskalí řešení, která ve svých programech jednotlivé strany představují.
Jan Mohnert
Svět se hroutí. Může za to Amerika. Evropa. A ideologie.
Svět se nám hroutí na hlavu a může za to Amerika! Ortodoxní levicově smýšlející člověk nebude pochybovat nad pravdivostí tohoto výroku z přesvědčení. Avšak události posledních dnů, především zemětřesení na Haiti a mediálně živený obraz tamější humanitární krize pomalu i mne – člověka racionálního a v pohledu na svět spíše pragmatického, nežli dogmaticky ideologického – nutí k přemýšlení, zda výše uvedené evangelium mnohých aktivistů nemá něco do sebe.
Jan Mohnert
Václav Machiavellista Klaus, aneb účel světí prostředky
Co spojuje Davida Camerona se sudetskými Němci? Euroskeptik, ekoskeptik a především egocentrik Václav Klaus. Obdivuhodná persona v ohledu vytrvalostním, jelikož není příliš lidí, kteří lpí na svém do posledního dechu jen proto, aby neztratili tvář. A Klausovi ztráta tváře hrozila nejen před českým národem, ale – což je pro mužské ego jeho formátu vražedné – před půl miliardou lidí celé Unie.
Jan Mohnert
Podporuji odvolaného děkana FF ZČU doc. Ladislava Cabadu.
Tímto bych rád vyjádřil podporu docentu Ladislavu Cabadovi, jenž byl odvolán z funkce děkana Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Okolnosti a důvody k odvolání se mi zdají velice podezřelé a zavánějí účelovým odstraněním.
Jan Mohnert
Volby - veřejný zájem, nikoli však politický
Se zpožděním vynuceným technikou musím reagovat na nejdůležitější událost poslední doby - volby nebudou. Dohoda parlamentních stran z období po svržení vlády vyšla naprázdno. Dočasná poloúřednická napůl politická vláda statistika Fischera se mávnutím proutku solidarity a sociálna proměnila ve vládu, která to „holt do června doklepe".
Jan Mohnert
Máme se bát KLDR?
Nejasné nástupnictví v Pchjongjangu a stále častější testy nových raketových nosičů spolu s jadernými zkouškami vysílají pro celý svět varovné signály, při nichž se obavy mnohých dostávají až na hranici strachu. Aby ne, vždyť zakonzervovaný stalinistický režim disponuje jednou z největších armád na planetě a formálně je ve válečném stavu již více jak půl století. Navíc se netají tím, že usiluje o vlastní jaderný arzenál. Události posledních týdnů budí dojem, že KLDR může být detonátorem, jenž může odpálit nový ničivý konflikt ve východní Asii. Nakonec, v Koreji válka již byla, a i když je dnes přezdívána válkou „zapomenutou", nebyla svým rozsahem konfliktem nikterak malým, ba dokonce ani bezvýznamným. Analogie se současností se mnohdy přímo vybízí.
Jan Mohnert
Kterak jsme dík našim zástupcům národem zostuzenců
Po včerejšku až na věčné časy, amen. Každý zodpovědný člověk a občan tohoto státu se musí stydět. A pevně věřím, že se nad trochu studu jeví i v duších pravověrných a disciplinovaných voličů sociální demokracie. Ačkoli jsou pánové Paroubek i Rath jistě studovaní a inteligentní lidé (pozn. aut.: tvářím se velice ironicky), včerejší výkon jejich malého sněmovního stádečka překonal veškerá má očekávání.
Jan Mohnert
Jiří Paroubek, aneb když se rudý obr mění v hnědého trpaslíka
Astronomie není mou silnou stránkou, ale pokud něco málo vím o hvězdách, potom to, že chýlí-li se život hvězdy ke konci, zvětší se nejprve do velikosti rudého obra, aby se posléze smrštil na různě barevného trpaslíka. Nikoli náhodou jsem si do nadpisu zvolil toho hnědého.
| předchozí | 1 2 3 | další |
