Jiří Paroubek "diskutoval" se studenty v Plzni.

Dnes proběhlo v Plzni setkání studentů Jiřího Paroubka se studenty Západočeské univerzity. A protože jsem nemohl odolat se takovéto akce nezúčastnit a nevyslechnout si předsedu sociální demokracie „naživo“, dostavil jsem se v půl třetí do posluchárny pedagogické fakulty ve Veleslavínově ulici. Vzhledem k tomu, že jsem s podobnými setkáními měl již několik zkušeností, mimo jiné s Janem Zahradilem, Milošem Zemanem či Karlem Schwarzenbergem, připravil jsem si několik jednoduchých otázek do diskuse, která k takovýmto akcím nedílně patří. Zde jsou:

^{Otázka č.1 - focení}

^{„Nemyslíte si, že jste fotografováním svých odpůrců poněkud přestřelil? Já se domnívám, že něco takového je v demokratické společnosti naprosto nepřijatelné (byť to není nezákonné). Tím spíše ve společnosti teprve krátce posttotalitní, kde je to rovněž neetické. Je více než pravděpodobné, že Vaše jednání bylo motivováno „vaječnou aférou“ (proto je částečně ospravedlnitelné), ale přesto se domnívám, že politické strany a jejich členové jsou ve svých „etických právech“ v demokratickém systému v porovnání s jedinci či komerčními a jinými nepolitickými subjekty značně omezeny. A fotografování oponentů k těmto omezením jednoznačně patří, tím spíše, dochází-li k němu na přímý příkaz předsedy strany. Jako stoupenec demokracie musím nyní být vůči ČSSD bohužel ostražitý.“}

^{Otázka č.2 – bezpečnost ČR}

^{„Odmítl jste vyslání dalších českých sil do Afghánistánu, o které jsme byli osobně požádáni Andersem Rasmusenem. Opravdu si myslíte, že NATO je naším bezpečnostním garantem a bude jím i tehdy, když mu odmítáme vyjít vstříc? Bezpečnost garantovaná NATO je bezpečností garantovanou USA. Odmítali jste radar a odmítáte větší angažmá v Afghánistánu. Proč očekáváte, že se za nás americká veřejnost postaví, když to bude nutné? Nedávné odsouzení genocidy v Arménii 1917 kongresem a následné ochlazení vztahů s tradičním spojencem USA Tureckem jasně ukazuje, že USA není pouze „vláda sledující zájmy“, ale rovněž veřejnost, která má vlastní morální přesvědčení, různé od vládních zájmů. Když americká veřejnost nebude mít pocit, že jsme hodni obrany (právě proto, že USA nevycházíme vstříc), potom nebudeme v bezpečí. A EU nám prozatím žádnou bezpečnostní alternativu nenabízí.“}

^{Otázka č.3 - vzdělání}

^{„Jakým způsobem chcete dodat více peněz do českého školství a zároveň vyřešit zjevnou inflaci vysokoškolského, ale i středoškolského vzdělání? Jakým způsobem chcete motivovat studenty ke studiu? Sám za sebe mohu říct, že mne na střední škole k nejlepším výsledkům nemotivovalo nic a spokojil jsem se s průměrem. Jediným motivačním prvkem v celém školském systému jsou rodiče studentů, kteří však nejsou motivováni ničím jiným, než právě rodičovstvím. Nevidíte ve školném prostředek ekonomické motivace studentů k podávání co nejlepších výkonů? Chápu, že pro Vás je důležitější dostupnost, ale ta přece nesmí být na úkor kvality, k čemuž bohužel v ČR na základě názorů mnoha odborníků a učitelů dochází.“}

^{Otázka č.4 – polopravdy pro voliče}

^{„V programu máte daňovou progresi 21% daně z příjmu do 1 200 000,- ročně a 38% nad tuto sumu. V praxi to znamená, že 98% lidí bude platit tytéž daně, jako platí podle norem zavedených koaliční vládou ODS, možná o něco nižší za předpokladu, že zrušíte superhrubou mzdu. Význam Vaší progrese není ekonomický, ale psychologický – využít krize a označit její viníky, tedy bohaté. Váš argument, že progrese je znakem vyspělé společnosti, v tomto světle poněkud ztrácí barvu, protože jediným opodstatněním pro daňovou progresi je „umožnit každému platit, kolik může“ a maximalizovat tak daňové výnosy. Vaše dvoupásmová progrese nic takového nenese. Rovněž otázka zdravotnických poplatků mi připadá jako manipulace ČSSD voliči – vy nabízíte zrušení regulačních poplatků, ale zároveň dobře víte, že s těmi 5 miliardami ročně již systém počítá. Vaše řešení tohoto problému spočívá ve zvýšení sazeb povinného zdravotního pojištění. Proč svým voličům ale rovněž neřeknete, že to reálně znamená buďto zmražení, anebo snížení jejich měsíčních platů? Proč neřeknete, že místo placení u lékaře, když jej potřebují, budou platit každý měsíc, i když nestonají?“}

Jenomže ouha! Celá akce probíhala v porovnání s těmi ostatními poněkud nestandardně. Zatímco běžná délka takových setkání je hodina a půl, Jiřího Paroubka jsme směli poslouchat pouze hodinu. Schwarzenberg, Zeman i Zahradil v úvodu asi dvacet minut hovořili k určitým tématům, a posléze byli více než hodinu vystaveni otázkám studentů. Předseda ČSSD nám rovněž udělal přednášku - z politického marketingu. A rovnou půlhodinovou. Následovala slabá půlhodinka diskuse, přičemž hned prvnímu dotazu se dostalo téměř patnáctiminutové odpovědi. Tazatelka se ptala na regulační poplatky, Jiří Paroubek ve své odpovědi skončil u zateplování panelových domů.

Následoval dotaz na možné porušování „Bohumínských usnesení“. Opět téměř desetiminutová odpověď, v níž předseda jejich porušení vyvracel, mimo jiné tím, že Klaus byl zvolen s pomocí komunistů a také neodstoupil. Čas potom zbyl již pouze na jediný dotaz. Diskuse mnoha tazatelů, mnoha otázek a mnoha odpovědí, jak jsem byl zvyklý z minulých akcí, se nekonala. Mé otázky zůstaly nezodpovězeny. Dokonce jsem na chvilku pojal podezření, že mne pořadatelé nějak cenzurovali, protože jsem svými nevybíravými dotazy v minulosti uvedl jiného levicového politika v značné rozpaky.

Tak či onak, myslím, že se Jiří Paroubek snažil udělat maximum pro to, aby musel odpovědět na minimum otázek studentů, od nichž v drtivé většině nemohl očekávat příznivý postoj ke své osobě. Relativně mladý plzeňský zastupitel za KSČM byl na jiné besedě v pozici ještě nepříznivější, a přesto na otázky studentů (mnohdy velmi kontroverzní) vydržel odpovídat více než hodinu. Obrázek si o předsedovi sociální demokracie udělejte sami. Já jen píšu, co v novinách nebude…