Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Dluhová krize a krize zdravého rozumu

Americký bankovní sektor od poloviny 90. let ve velkém poskytoval hypoteční úvěry lidem, u nichž neexistovala záruka, že je budou schopni zaplatit. Bezprostředním důvodem pro takové "chování" bank byl fakt, že hypotéky byly kryty nemovitostmi, jejichž ceny neustále rostly, takže vznikl dojem, že není možné prodělat: buďto banka vydělá na úrocích z půjček, nebo prodejem zabavených nemovitostí. Že to byl skutečně jen dojem a že trh s nemovitostmi byla jen bublina se začalo ukazovat ve chvíli, kdy skutečně velké procento amerických dlužníků přestalo hypotéky splácet a banky začaly ve velkém zabavovat nemovitosti s vidinou výnosů z jejich prodeje.

Dluhová krize očima hlavního proudu:

Nikdo ovšem nepočítal s tím, že když budou prodávat příliš mnoho domů najednou, způsobí to na trhu převis nabídky a tím pádem i celkem razantní pokles cen nemovitostí. Ty se v důsledku toho staly buďto neprodejné, anebo prodejné se ztrátou. Bankám tak vznikl poměrně velký objem mrtvého kapitálu fixovaného v neprodejném nemovitém majetku a neměly dost likvidního kapitálu[1], jímž by mohly plnit vůči svým věřitelům. Stovky bankovních subjektů (a to nejen v USA, ale rovněž v Evropě a v Asii) byly nuceny buďto vyhlásit bankrot, nebo zažádat o ochranu před věřiteli a požádat o pomoc stát. Panuje všeobecná shoda na tom, že příčinou hypoteční krize z roku 2008 bylo nejspíše rozhodnutí vlády demokrata Billa Clintona z poloviny 90. let pobídnout americké banky, aby snížily své nároky na poskytování hypotečních úvěrů a ty se tak staly dostupné širším vrstvám obyvatelstva. Někteří ekonomové dokonce hovoří o morálním hazardu[2] a při hledání příčin se ohlíží ještě hlouběji do minulosti, když administrativa jiného demokrata Franklina Roosevelta ve 30. letech založila státní hypoteční banky Freddie Mac a Fannie Mae, aby pod heslem "dům do každé rodiny" podpořila rozvoj stavebnictví a tím i růst amerického hospodářství po Velké depresi.

Tato krize, původně omezená jen na bankovní sektor, však měla zajímavý spillover efekt[3]. Evropské státy byly zvyklé si na část svých výdajů půjčovat peníze prostřednictvím vydávání státních dluhopisů obchodovaných na světových finančních trzích. V období před hypoteční krizí, tj. v období konjunktury, na finančních trzích operovalo poměrně značné množství investorů[4] se zdánlivě velkým množstvím volného kapitálu, kteří byli ochotni jít do většího rizika a kupovat s nízkým úrokem i dluhopisy států, o jejichž hospodaření panovaly pochybnosti. Hypoteční krize však nejenže snížila počet investorů pohybujících se na finančních trzích, ale rovněž snížila objem volného kapitálu těch, kteří zbyli. Ti následkem ztrát začali být mnohem vnímavější při kalkulaci rizik u svých investic, mimo jiné také do státních dluhopisů, které se důsledkem toho začaly prodražovat. To neznamená nic jiného, než že si mnohé evropské státy[5] musely půjčovat na stále větší a větší úrok, protože o dluhopisy s nízkou úrokovou sazbou nebyl zájem - zisk z nízkého úroku investorům nekompenzoval zvýšené riziko ztráty. Evropským státům se začalo nedostávat prostředků na financování vlastního provozu a začala evropská dluhová krize.

...a teď kritika zdravého rozumu:

Tuto v zásadě ekonomickou analýzu jsem se rozhodl uvést ze dvou důvodů: 1) protože se jedná o převažující a mainstreamový názor na příčiny a původ současné evropské dluhové krize; 2) protože celkem jasně identifikuje jako příčinu dluhové krize v Evropě hypoteční krizi v americkém bankovním sektoru způsobenou chybným politickým rozhodnutím v 90. letech (případně morální hazard vyskytující se v americké politice od dob Franklina Roosevelta).

Zamyslíme-li se však nad tímto "populárně-fundovaným" pohledem na příčiny světové hospodářské krize o něco hlouběji, zjistíme, že přestože v Evropě je nejpalčivějším hospodářským problémem krize dluhová, není to existence státních dluhů, koho zmíněná analýza z dluhové krize viní. Implicitně pojmenovaným viníkem současných ekonomických problémů je totiž bankovní sektor, který na základě chybné politické pobídky nafouknul "bublinu", jejíž expanze umožnila vládám některých evropských států čerpat výhodné půjčky, ke kterým by se za "normálních" okolností již nedostaly, a jejíž splasknutí způsobilo natolik masivní kapitálové ztráty, že čerpání dalších půjček se pro tyto země prakticky ze dne na den stalo krajně nevýhodné, ne-li nemožné. Jinými slovy, příčinou evropské dluhové krize není skutečnost, že evropské státy vytvářejí dluhy. Příčinou je nezodpovědnost v bankovním sektoru (podpořená politickou pobídkou), která "nevhodným" a "fatálním" způsobem zdeformovala mezinárodní systém poskytování půjček. Půjčky a dluhy samy o sobě jsou tedy naprosto normální, pokud vznikají v podmínkách "normálních" finančních trhů.

To je ovšem naprosto absurdní (a navíc nebezpečná) představa. Každý rozumně uvažující člověk se jistě dovtípí, že kdyby evropské státy nepotřebovaly k zajištění svého chodu půjčky, kdyby nevytvářely dluhy, žádná dluhová krize by nebyla. Nechci tím samozřejmě říct, že by v Evropě žádná krize nebyla. To s největší pravděpodobností asi byla. Ale problém, který by teď před námi ležel na stole, by nebyl problémem "kde si ještě půjčit, aby šest set tisíc státních zaměstnanců dostalo výplaty, dva miliony seniorů obdrželo své důchody a několik set tisíc matek na mateřské dovolené rodičovské příspěvky." Řešili bychom, co s nezaměstnaností, jak stimulovat hospodářský růst nebo jak pomoci našim zaměstnavatelům, aby krizi přestáli. A to je ve srovnání s kolosálním sociálním průšvihem dneška téměř drobnost, řekl bych až technického rázu.

Přestaňme si laskavě nalhávat, že mít dluh je dobré. Přestaňme už konečně sami sebe přesvědčovat, že být zadlužený je normální. Protože není. Dluh totiž může být dobrý jen v jediném případě: pokud povede k vytváření dalšího bohatství. Na otázku, zda dluhy státu tuto podmínku splňují, nechť si odpoví každý sám. Rozumný člověk totiž může odpovědět jen jediným způsobem...

 

[1] To znamená buďto přímo peněžní hotovost, anebo prostředky za peněžní hotovost v každém okamžiku směnitelné.

[2] Obvykle se tímto termínem označuje situace, kdy ekonomický subjekt (jedinec, firma, stát) není nucen nést následky vlastních činů. Ovšem velmi dobře je aplikovatelný i na situace, kdy ekonomický subjekt "změkčuje" pravidla, kterými se až dosud řídil, aby dosáhl vyšších zisků i za cenu vyššího rizika. V tomto konkrétním případě se jedná o morální hazard na straně politiky, z níž pobídky ke "změkčení" přísných pravidel ekonomických subjektů vzešly.

[3] Tímto termínem se v sociálních vědách obvykle označuje přelévání důsledků událostí v jedné oblasti do oblasti jiné.

[4] Ať už států, bank anebo firemních subjektů.

[5] Mám na mysli především státy ze skupiny tzv. "PIIGS" - Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko.

Autor: Jan Mohnert | úterý 24.1.2012 22:50 | karma článku: 17,91 | přečteno: 1149x
  • Další články autora

Jan Mohnert

Malá lekce z demokracie (nejen) pro karlovarské komunisty

"Demonstrací za odvolání našeho náměstka pro školství popíráte demokracii." Zhruba tímto argumentem se minulý týden pokusili představitelé karlovarské KSČM zabránit uskutečnění demonstrace proti svému náměstkovi hejtmana pro školství, mládež a tělovýchovu Václavu Sloupovi. Karlovarští komunisté se patrně domnívají, že z vítězství ve volbách vyplývá v demokracii pro jednotlivce nebo politickou stranu právo vládnout - proto se jim logicky jeví jakákoli snaha "odstranit" prostřednictvím protestů své zástupce z krajské vlády jako pokus o zvrácení výsledků voleb a tudíž jako popření jednoho ze základních principů demokracie. Taková interpretace (a k ní vázaná argumentace) demokracie ovšem zahrnuje dvě "bohužel": za prvé, je bohužel mylná, a za druhé, v České republice není bohužel omezená pouze na karlovarskou KSČM, nýbrž téměř na každého, kdo se dostane k vládě. Především z druhého důvodu si prohlášení karlovarských komunistů k organizátorům protestu proti jejich náměstku Václavu Sloupovi zasluhuje bližší pozornost, protože - jak se zdá - lidé, kteří se u nás ucházejí o politické úřady, chápou demokracii často (dosti možná účelově) úplně jinak, než jak ve skutečnosti funguje.

26.1.2013 v 8:30 | Karma: 15,77 | Přečteno: 671x | Diskuse| Politika

Jan Mohnert

Na obranu Güntera Grasse: co opravdu musí býti řečeno!

V konfliktu mezi Palestinci a Židy jsem vždycky fandil Izraeli. Pro člověka ze společnosti stižené mnichovským syndromem je asi cosi přitažlivého na malé zemi, která od roku 1948 vedla celkem čtyři války doslova na život a na smrt, pokaždé s koalicí nepřátel, jejichž převaha alespoň pokud jde o čísla byla natolik zdrcující, že se osamocený ozbrojený odpor jevil jako beznadějný. Kromě toho, arabský, předpluralistický a socialismem říznutý způsob života - ačkoli je jistě velmi pozoruhodný - není můj šálek kávy, takže jeho úspěchy a triumfy obvykle s nadšením nevítám. Přesto nemohu v případě stávajícího všeobecného pohoršení nad básní Güntera Grasse než odsunout své sympatie k Izraeli stranou a postavit se za německého spisovatele, nositele Nobelovy ceny a bývalého příslušníka Waffen SS. Spolu s Grassem totiž stojí na pranýři Evropy i mravní principy, které jsou v základech naší civilizace.

11.4.2012 v 17:20 | Karma: 19,03 | Přečteno: 1280x | Diskuse| Politika

Jan Mohnert

Proč se V. K. mýlí a vyšší vzdělání není jen soukromým statkem

Václav Klaus označil protestující studenty českých vysokých škol za parazity. Budiž, stejně jako on jsem přesvědčen, že drtivá většina z nich nebojuje za akademické svobody, nýbrž že se schovaná za heslem "Vzdělání není byznys!" snaží zachovat možnost honosit se statutem vysokoškoláků a přitom se jen s minimálními finančními náklady několik let víceméně flákat. Studium na českých vysokých školách - ať vám protestující studenti tvrdí co chtějí - je totiž v porovnání s Německem, Británií nebo Spojenými státy výrazně "v pohodě". V tomto smyslu protestující studenti paraziti asi jsou. Přesto s Klausem nemohu souhlasit - jeho zdůvodnění "parazitismu" studentů je totiž jiné, rádoby akademické a fundované a mimochodem špatné.

9.3.2012 v 15:30 | Karma: 36,13 | Přečteno: 4682x | Diskuse| Politika

Jan Mohnert

Potvrzeno: Bohatí kradou více než prostí lidé. No jo, ale co s tím?

Server Novinky.cz přinesl zajímavou zprávu: bohatí lžou a kradou mnohem více, než prostý lid.[1] Zdá se, že sociologům z univerzity v kalifornském Berkeley se nyní podařilo postavit obecně rozšířené přesvědčení, že dobří obyčejní lidé jsou vystaveni na milost a nemilost zvůli těch zlých "tam nahoře", na solidní vědecké základy. Co však doopravdy dokázali? Potvrdili snad dnes již poměrně starou domněnku, že dobro a mravnost dřímá jen v "obyčejném člověku" a že ti, kteří stojí společensky i bohatstvím nad ním, jsou zlí a tam, kam se dostali, dostali se jen lhaním, podváděním a okrádáním? Na první pohled se zdá, že ano. [1] http://www.novinky.cz/zena/styl/260466-bohati-a-privilegovani-kradou-vice-nez-prosti-lide-potvrzuji-sociologove.html

1.3.2012 v 9:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 942x | Diskuse| Politika

Jan Mohnert

Problém ekonomizace pohledu na společnost, problém současné Evropy

Ekonomie má dnes mezi společenskými vědami výsadní postavení, o tom není sporu. Konec konců, je jedinou z nich, za kterou lze získat Nobelovu cenu a názory ekonomických odborníků a akademických ekonomů platí ve společnosti za všeobecně respektovanou interpretaci sociální reality. Piedestál, na který současná společnost ekonomii mezi ostatními neexaktními obory staví, dává každému člověku bez ohledu na jeho profesi možnost pohodlně - skrze noviny, rozhlas, televizi nebo internet - pochopit, co se vlastně kolem nás děje a udělat si na to názor. Luxus, který si tím dopřáváme, má však i odvrácenou, stinnou stránku: dochází k totální ekonomizaci lidského života. A ten v posledku nikdy totálně ekonomický není.

3.2.2012 v 17:40 | Karma: 10,41 | Přečteno: 995x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

  • Počet článků 52
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1344x
Student magisterského oboru Politologie na Institutu politologických studií FSV UK v Praze, absolvent bakalářského studijního programu Politologie na Katedře politologie a mezinárodních vztahů FF ZČU v Plzni. Konzervativec a realista.